Zde jsou uvedeny pro orientaci vztahy mezi hrubým
domácím produktem, inflací, cenami a naší mzdou.
Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele je počítán jako podíl ročního objemu hrubého domácího produktu v korunách v běžných cenách na středním stavu obyvatelstva.
Hrubý domácí produkt (HDP) představuje souhrn hodnot
přidaných zpracováním ve všech odvětvích v činnostech považovaných v systému
národního účetnictví za produktivní (tj. včetně služeb tržní i netržní povahy).
Inflace je obecně definována jako růst cenové hladiny, tj. charakterizuje
míru znehodnocování měny v přesně vymezeném časovém období. Míra inflace
je měřena pomocí přírůstku indexu spotřebitelských cen.
Vývoj spotřebitelských cen (životních nákladů) se sleduje na spotřebních koších založených na souboru vybraných druhů zboží a služeb placených obyvatelstvem. Za cenové reprezentanty byly vybrány takové výrobky a služby, které se významně podílejí na vydáních obyvatelstva a svým rozsahem pokrývají celou sféru spotřeby. Jejich soubor je postupně agregován do hlavních oddílů spotřebního koše a to formou váženého aritmetického průměru individuálních cenových indexů. Váhy ve spotřebních koších byly pro výpočet indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) stanoveny na základě struktury výdajů domácností podle výsledků statistiky rodinných účtů v roce 1993. Ceny jednotlivých druhů zboží a služeb se zjišťovaly přímo na vybraných prodejnách a provozovnách.
Výpočet bazických indexů spotřebitelských cen (životních nákladů) byl prováděn podle Laspeyresova vzorce. Základním obdobím pro výpočet cenových indexů byl prosinec 1993. Z těchto bazických indexů jsou odvozovány indexy spotřebitelských cen srovnávající dvě libovolná období.
Uváděná míra inflace (přesněji průměrná míra inflace) vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za dvanáct měsíců uvedeného roku proti průměrné cenové hladině dvanácti měsíců předchozího roku. Tyto průměry jsou počítány z bazických indexů spotřebitelských cen s cenovým základem prosinec 1993=100. Vyjadřují tendenci vývoje cenové hladiny oproštěnou od sezónních vlivů.
Důležitá je i tzv. míra evidované nezaměstnanosti. Zdrojem dat o počtech neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Míra nezaměstnanosti byla počítána jako podíl (v %) kde v čitateli byl počet evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání a ve jmenovateli celkový počet zaměstnaných z výběrových šetření pracovních sil (klouzavý roční průměr) plus počet evidovaných neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce (klouzavý roční průměr). Do počtu zaměstnaných se nezapočítávaly ženy na další mateřské dovolené. Uvedena bývá míra evidované nezaměstnanosti ke konci roku.
Přebytek (schodek) státního rozpočtu bývá uveden v metodice a cenách uvedeného roku. Jedná se o rozdíl mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu (bez rozpočtů okresních úřadů a obcí - místní rozpočty a státních fondů)). Údaje bývají převzaty z Ministerstva financí ze státního závěrečného účtu České republiky.
Platební bilance systematickým způsobem zachycuje
ekonomické transakce se zahraničím za určité období. Podkladem pro její
sestavení bývá celní statistika, údaje z výkazů bankovních a nebankovních
subjektů, další doplňující informace z bankovní a podnikové sféry a z oblasti
služeb, a dále vlastní propočty ČNB podle údajů centrálních orgánů a dalších
institucí. Struktura platební bilance vycházela z 5. vydání Příručky k
sestavení platební bilance (MMF 1993).
Saldo platební bilance bývá pak dáno součtem sald běžného účtu, kapitálového
účtu, finančního účtu a salda chyb, opomenutí a vlivu kursových rozdílů.
Saldo platební bilance odpovídá změně devizových rezerv (s opačným znaménkem).
Průměrná měsíční nominální mzda jednoho zaměstnance zahrnuje všechny pracovní příjmy (základní mzdy, osobní příplatky a ohodnocení, prémie a odměny, podíly na hospodářských výsledcích a náhrady mzdy), které byly zúčtovány zaměstnancům evidenčního počtu podle příslušných platových a mzdových předpisů (jde o hrubou mzdu v Kč na fyzickou osobu). Tato průměrná hrubá nominální mzda je uvedena za ekonomické subjekty s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry.
Růst (pokles) průměrné nominální mzdy vyjadřoval o kolik % se zvýšila (poklesla) tato mzda v daném čtvrtletí v porovnání se stejným obdobím předchozího roku.
Údaj o růstu (poklesu) průměrné reálné mzdy byl stanoven jako růst (pokles) podílu indexu průměrné nominální mzdy a indexu spotřebitelských cen za shodné období.
