Inflace

Zde je pojednání o jednom z nejčastěji skloňovaných slov v současnosti - je jím inflace. To ví v těchto časech snad každý, pokusme se však posoudit odpověď na tyto otázky:

Co je ale inflace, jak se měří?

    Obecně inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase - odráží to, jak rostou ceny zboží či služeb. Jak to přiblížit zvídavým? Jednoduše řečeno, když člověk nakoupí zboží za sto korun a o rok později nakoupí stejné zboží ve stejném množství za sto pět korun, je meziroční míra inflace (k té se ještě dostaneme) pět procent. Z praktického hlediska lze při vysoké inflaci očekávat například větší růst mezd nebo růst úroků v bankách. To se sice může zdát příjemné, ale může jít jen o optický klam - záleží tedy na reálném výdělku a naší kupní síle...
    Statistické vyjadřování inflace vychází z měření čistých cenových změn pomocí indexů spotřebitelských cen. Cenové indexy poměřují úroveň cen vybraného koše reprezentativních výrobků a služeb (např. v roce 1999 jich bylo 733) ve dvou srovnávaných obdobích, přičemž váha, která je jednotlivým cenovým reprezentantům ve spotřebním koši přisouzena, odpovídá podílu daného druhu spotřeby, který zastupují, na celkové spotřebě domácností. Do spotřebního koše je zařazeno potravinářské zboží (potraviny, nápoje, tabák), nepotravinářské zboží (odívání, nábytek, potřeby pro domácnost, drogistické a drobné zboží, zboží pro dopravu a volný čas, zboží pro osobní péči aj.) a ovšem také služby (opravárenské, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnictví, sociální péče, dopravy, volného času, vzdělávání, stravování a ubytování, osobní péče a služby finanční). Zboží a služby jsou zde zařazeny v množství, které odpovídá jejich významu pro běžného člověka.
    Mírou inflace je procentní přírůstek indexů spotřebitelských cen a budeme se k ní v našem pojednání vracet. Nyní lze dodat, že jde o průměrný údaj, od kterého se konkrétní ceny v konkrétních obchodech mohou lišit. Ale pro orientaci v růstu cen je míra inflace rozhodně dobrým vodítkem.

K čemu se míra inflace používá?

    Informace o dosažené míře inflace jsou využívány např. pro účely valorizace mezd, důchodů a sociálních příjmů. V neposlední řadě jsou tyto informace využívány také v souvislosti s nájemními či jinými smlouvami, v nichž je zakotvena revize původně dohodnutého finančního plnění v závislosti na vývoji inflace.

Která míra inflace je ta “pravá”?

    Pro správnou interpretaci každého cenového indexu je nutno si vždy uvědomit, ke kterému období je počítán. Při vyjadřování míry inflace pomocí indexu spotřebitelských cen jsou často uváděna různá čísla, která, i když rozdílná, jsou správná. Podmínkou je přesné věcné, prostorové a časové vymezení. To znamená uvést jednoznačně období, za které je míra inflace uváděna a dále základ, k němuž se vymezené období porovnává.

Nejčastěji jsou používány níže uvedené míry inflace:

1)  Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen

2)  Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci

3)  Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci

4)  Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (prosinec 1993=100)

Existují i jiné cenové indexy?

Ano, můžeme upřesnit, že ČSÚ sleduje a publikuje hned celou řadu dalších cenových indexů, z nichž jsou veřejností nejvíce asi využívány:

    Obdobně (jako u indexů spotřebitelských cen) je cenový růst sledován k různým cenovým základům a za různá časová období:

1) Průměrný roční cenový růst vyjádřený změnou průměrné cenové hladiny za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců.

2) Meziroční měsíční cenový růst vyjadřující jaké úrovně dosáhla cenová hladina ve sledovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci roku minulého.

3) Měsíční cenový růst charakterizující změnu cenové hladiny sledovaného měsíce proti předchozímu měsíci.
 

Míra inflace:

1) Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12-ti předchozích měsíců.
Tato míra inflace je vhodná při úpravách nebo posuzování průměrných veličin. Bere se v úvahu zejména při propočtech reálných mezd, důchodů a pod.

2) Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny ve vykazovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci předchozího roku. Jedná se o dosaženou cenovou úroveň, která vylučuje sezónní vlivy tím, že se porovnávají vždy stejné měsíce.
Tato míra inflace je vhodná ve vztahu ke stavovým veličinám, které měří změnu stavu mezi začátkem a koncem období bez ohledu na průběh vývoje během tohoto období.Bere se v úvahu při propočtech reálné úrokové míry, reálného zvýšení cen majetku, valorizací apod..

3) Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny sledovaného měsíce proti předchozímu měsíci.

4) Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k základnímu období (prosinec 1993=100) vyjadřuje změnu cenové hladiny sledovaného měsíce příslušného roku proti prosinci 1993 (bazický index spotřebitelských cen).
Tato míra inflace je využívána pro analýzu dlouhodobých podrobných trendů (časových řad) vývoje cenových hladin a životních nákladů.

     Pomocí bazických indexů spotřebitelských cen zaokrouhlených na 2 desetinná místa jsou vypočítávány všechny ostatní indexy spotřebitelských cen sloužící k vyjadřování míry inflace za různá časová období. Při těchto výpočtech platí zásada, že míry inflace jsou vyjádřeny úhrnným indexem spotřebitelských cen za domácnosti celkem a zaokrouhleny na jedno desetinné místo.